Mám nakoupíno

Poměrně výživný článek z původního blogu ze dne 25.2.2008

Přijde mi, že snad všechny změny jsou k horšímu. Po tom, co tady na maloměstě udělali z Delvity Billu, tak nejenomže z krámu zmizel vybranej sortiment, ale i malé košíky. Tss. Si jako myslej, že je každej zvědavej na ty jejich vágny? Že se budu s vágnem tahat, když potřebuju koupit chleba, cigára, máslo, mlíko a vajíčka? Tak na to jim… Však víte co. Hehe, měli jste vidět tu pokladní, když jsem ty věci, co jsem jí dával na ten pojízdnej pás, začal tahat z baťohu. Čuměla jako tři na dva. No, ovšem, myslím si, že ta praktická demonstrace toho, že vybraní zákazníci nehodlají kvůli pár nakupovanejm věcem brázdit to podzemí vágnem, když už jsou celá léta zvyklí na košíky, myslím, že demonstrace byla úspěšná a slečna pokladní se snad o problému zmíní nadřízeným, i když si to zmínění dokážu živě představit („Šéfe, nějakej debil si strkal zboží do baťohu!“).

O víkendu krásné počasí, tak jsem podlehl reklamě a jel jsem se podívat do Kněžic na Fun Park Sněhulák. Ehm, myslím, že jsem si tím výletem  jenom ujistil, že čím víc billboardů, cedulí a nápisů po maloměstě, tím větší naleštěná bída se za inzerovaným produktem, v tomto případě sjezdovkou, skrývá… Chm, jsem fakt nechápal ty kvanta Holanďanů, kteří se barnumskou reklamou nechali zlákat a lyžovali po tekoucím sněhu, ke kterému se museli doťapkat přes pěkně rozčvachtaný eklhaftní bahýnko.

Čtvrtek: Robert Smith pořád válí, spolu se svejma spoluhráčema z The Cure hrál tři hodiny v kuse a byl to bezvadnej koncert, jeho vrcholem byl song A Forest, zakončený zahozením baskytary na zem a následným vazbením, slabší, takové bez chuti a zápachu bylo Boys Don t Cry, nové kjůrácké songy se jevily poněkud přitvrzené, k mé lítosti chyběly Close To Me a Friday I m In Love a též klonů Roberta Smithe, čili kjůráků, čili týpků s rozčepejřeným květákem na hlavě oproti  minulému koncertu před několika lety ubylo. Asi taky stárnou…

Chm, na stránkách, kde se to maloměstsky mele, se už bůhvíjakdlouho řeší, že místostarostu chytli s dvěma promilema za volantem, chlapík odstoupit nechce, pan starosta ho hájí možná i poněkud nejapnými argumenty… Mi je to v podstatě putna, jen si říkám, kde nechali chlapíci čest. Co brání pánům postavit se k problému čelem? Proč místostarosta se ctí neodstoupí a starosta ho k tomu se ctí nevyzve? Plat obecního ouřady? Politická realita? Ať to anebo to, tak ačkoliv je mi to putna, tak mi je líto jinak vážených lidí, že nedokážou odhadnout okamžik, kdy už přestřelili a kdy je lepší si spakovat saky paky, než být terčem všeobecnýho (a oprávněnýho) posměchu. (Přičemž já sám se k posměváčkům neřadím, jen si možná trochu staromódně myslím, že by každý – tím spíš politik – měl umět nést důsledky svých činů a při pohledu na ty důsledky nestrkat hlavu do písku a trochu té cti si zachovat.) No nic, ať si to vlastně dělají, jak chtějí, co mi je koneckonců do toho, žeáno.

Tak to by bylo něco z novinek z maloměsta a z kultůry.

A jak se situace změnila v průběhu času čili těch následujících 6ti let?

1) Nákup už si nestrkám do baťohu, protože má nynější spotřeba žrádla v pohodě zaplní vágn.

2) Sjezdovka Fun Park Sněhulák v Knežicích myslím už neexistuje. Zda z důvodu úpadku cestovního ruchu v Krkonoších či tehdejší naleštěné bídy – netuším.

3) Ts, to je překvápko, nepamatuju si, že bych byl v únoru 2008 na Kjůrech.

4) Stránka, kde se to maloměstsky mlelo, už taky neexistuje, asi z důvodu, že apatické obyvatelstvo Vrchlabí nestojí o jakékoliv mletí. Starosta je stále starostou. Místostarostu nakonec boží mlýny semlely a nebyl znovu zvolen. Já osobně bych už nyní nebyl tak příkrý. No tak se místostarosta ožral, no a co?

5) Znamená to, že ze mně vyprchaly poslední zbytky idealismu a jsem už jenom pouhej cynik?