Zahovněn od hlavy k patě

Občas, když slyším stesky některejch známejch, který dělaj pro molochy ať už státní či soukromý, tak jim to nezávidím. Hodiny nudnejch školení, nadřízení ukázkoví zmrdi, kterejm jde jenom o to, zachovat si svou prdel, takže vynikají hlavně v alibismu, zákon padajícího hovna, který neomylně dopadá hlavně na ty slušnější, protože ti slušnější jsou v takovýchto hierarchických strukturách velmi rychle ostatními identifikováni, takže jakékoliv shůry padající hovno je vždy namířeno zrovna na ten článek v řetězu, který nemá dispozice se nějak bránit. A hlavně: velmi úzce vymezená výseč zodpovědnosti. To těm mejm známejm pro změnu závidím. Mít ten svůj chlívek v hierarchii i platovejch tabulkách musí bejt žůžo. Znáte to z úřadů. Pro příklad zvolme kupříkladu nějaký fiktivní úřad stavební. „Jó, pane, vy chcete stavět garáž? Tak to musíte ke kolegyni, já jsem tady přes kůlny. Jo, aha, ona je na dovolené, takže razítko dostanete za 14 dní. Cože? Že bych vám to razítko mohla dát já? Ale já jsem přes kůlny, ne přes garáže.“ No, a takto to v podstatě chodí v kdejaké organizaci nad 20 zaměstnanců.

A k tomu ty neustálé přeposlané maily. Obchodní oddělení vytýká marketingovému oddělení, že do letáků uvedlo e-mailovou adresu info@zazmrdovanafirma.cz namísto obchod@zazmrdovanafirma.cz, a to je velkej problém, protože ty e-maily zákazníků budou chodit na vrátnici, kde je Franta smaže, protože doposud nepochopil funkci Outlooku „přeposlat“. Výrobní oddělení píše marketingovýmu oddělení, že to s tím fotošopem při výrobě letáků přehnali, a zdůrazňuje, že ta děrovačka, co se prezentuje v letáku, má barvu „nebeská modř“, zatímco ve skladu jsou tuny „azurové modři“ a že jestli tedy některý zákazník bude trvat na „nebeské modři“ z letáku, tak si to někdo vodsere. Do toho píše nákupní oddělení, že „azurová modř“ je v pořádku, protože zrovna klesly ceny „azurové modři“, zatímco „nebeská modř“ podražila. Ekonomické oddělení píše, ať jde nákupní oddělení do prdele, protože dokud bude ve skladu jediná piksla „azurové modři“, tak neuvolní na „nebeskou modř“ ani floka. A generální ředitel pak napíše, ať jde ekonomické oddělení do říti, poněvadž právě prodal veškeré zásoby „azurové modři“ na komoditní burze, takže ať kouká sehnat „nebeskou modř“. A běda, jak to bude dražší, než ta tuna „azurové modři“, kterou právě střelil. Všechno to pak vodsere Franta z vrátnice, protože generální ředitel to info o tom kšeftu na burze poslal omylem na info@zazmrdovanafirma.cz místo na nakup@zazmrdovanafirma.cz a Franta to neuměl přeposlat.

No, u mně, jako u živnostníka, kterej je sám sobě generálním ředitelem a nákupním oddělením a ekonomickým oddělením a marketingovým pododborem, to chodí jinak…

Na víkend odeslal markeťák knihkupec newsletter s akční nabídkou. Tak nějak nedomyslel, že nákupák knihkupec podcenil následnou poptávku po titulu Nenapodobitelný Michal Dočolomanský, a tak dostal markeťák od nákupáka világoš, jaktože nabízí tisícům respondentů něco, od čeho máme jeden kus. Do toho asi tak pět respondentů odeslalo ostrou odpověď, ať jsou vyřazeni z databáze, páč jinak to bude mít právní následky, takže správce databáze knihkupec musel právnímu poradci knihkupcovi reportovat, že všichni respondenti skutečně dali k zasílání nabídek souhlas. Generální knihkupec se rozčílil, jaktože správce databáze chvíli váhal, zda nezapomněl od minulého hromadného mailu vyřadit předchozí odpírače mailů z databáze. Programátor knihkupec se hrabal v procesech vyřazování odpíračů z databáze. PR pracovník knihkupec vše žehlil omluvnými e-maily. Ekonomický ředitel knihkupec zapochyboval, zda ten půlden neproduktivní činnosti všech zapojených knihkupců měl nějaké ekonomické opodstatnění a domníval se, že se na to měli všichni vysrat a nechat to koňovi. Personální ředitel knihkupec byl sám na sebe nasranej, že nezajistil brigádníka, tudíž skladník knihkupec balil všechny ty balíky s jazykem na vestě, protože musel počkat, než všichni předchozí knihkupci stráví půlden tou neproduktivní činností a pak to jen tak tak stíhal, aby logistik knihkupec stihnul vše předat dopravcům. Logistik knihkupec a skladník knihkupec pak společně nadávali na obalového manažera knihkupce, protože došly krabice a nebylo do čeho ty zásilky balit.

No, domníval jsem se, že jsem na tom líp, než ti mí přátelé ze zazmrdovaných firem (vyjma Franty z vrátnice). Že se jako generální a nákupní a ekonomický a logistický a marketingový ředitel, tak jako oni, vyhnu zákonu padajícího hovna. A vida, nejsem.

Jsem zahovněn od hlavy k patě.