Biologický hodiny prej maj jenom ženský

Z původního knihkupcova blogu ze dne 24. ledna 2007  (Takovej docela milej a srandovní a s odstupem dokonce i komickej).

Biologický hodiny prej maj jenom ženský. Hm, dnes jsem závan času z toho biologickýho ciferníku ucítil i já, což je při mém programovém odmítání čehokoliv, co  by mohlo zavánět zodpovědností, napováženou.

Událo se to tak: sedím klasicky spokojeně v Íté, čtu si noviny, nesouhlasnou vlnovkou po vzoru el presidenta si podtrhávám názory antiradaristů a při tom hýřím mumlavými slovy jako „mnichovani“, „přizdisráči“, „zasraný komouši a levičáci“ a tak podobně. Když tu najednou: přichází ségra v pokročilým stádiu těhotenství (do týdne, dvou, očekává naše rodina přírůstek, nejlépe holčičku) se švárou a synovcem. Synovec Adam chce si povídat:

„Máš lád kolu?“

„Jenom s rumem.“

„Co to je lum?“

„Takový pití, co mají rádi námořníci.“

„Ty seš námožní?“

„Ne, nejsem,“ úsměv.

„Ty ale musíš bejt námožní, když máš lád lum.“

Debata se pak stáčí k tomu, že až bude Adam velkej, tak si koupíme loď a jeho táta na tý lodi bude kapitánem a já budu přikládat do kotle.

„A koupíme plachtu?“

„Plachtu nebudeme potřebovat když budu přikládat do toho kotle, ta loď popluje bez plachty sama.“

„Jó?“

„No, popluje sama, když tam bude ten kotel a motor.“

„Jo? A tu plachtu koupíme čelvenou?“

No není to roztomilé?

A tak jsem dneska zjistil, že mi ty hodiny tikaj. Jen mám důvodnou obavu, že přestanou tikat v okamžiku, kdy si dám třetí pivo…